Štítky

Mistrovství světa - 7:54 a 5. místo

26/06/2018

 

Mistrovství světa - mé první Mistrovství světa. Letos závodní sezóna trvala celých 31 dní a v ní jsem stihl tři závody a v nich sedm startů. Poslední "competition" pak bylo CMAS Apnea Indoor World Championship v italském Lignanu 11. - 18. června.
Celá několikaměsíční příprava pak směřovala k tomuto závodu.

Vyrazili jsme do Itálie už v sobotu 9. a po cestě vyzvedli v Benátkách Jidřišku. První disciplína nás čekala až ve čtvrtek a tak jsme měli celé čtyři dny na aklimatizaci a trénink. Mým cílem bylo vytvořit závodní osobáčky, s tím, že "nejzajímavější" výsledek můžu udělat na statice. A tak jsem k tomu přizpůsobil přípravu.

V neděli jsem tam poslal 7:05, v pondělí jsem pak udělal malou změnu v přípravě a pak i v nádechu a na pěti minutách jsem cítil, že dneska to půjde dobře a padlo tam čistých 8:01 - poprvé v životě pod vodou. V úterý jsem už cítil únavu, hlavně psychickou a tak jsem to příliš nehrotil a na 7:35 vylezl. Ve středu jsem si chtěl dát volno, ale bez bazénu bych to nevydržel, tak jsem si dal v bazénu pár zádrží bez zatížení - jen vyzualizovat a uklidnit se.

Ve čtvrtek jsem měl OT v 11:03 a Katka jen o 15 minut dřív - oba nás měl vést Martin Zajac jako buddy. Mám přípravu přes 20 minut a to na klidu moc nepřidá, ale to je přesně to co jsem několik posledních měsíců trénoval ... koncentrace na přítomný okamžik a soustředění na opravdu podstatné věci. Znal jsem bazén, prostředí, zvuky kolem - byl jsem přesvědčen, že mě nemůže nic rozhodit. V daný okamžik "rozhodují" detaily - tohle mnoho sportovců a freediverů tvrdí - ve skutečnosti to je, ale to jak moc si ty detaily necháte "vlézt do hlavy" a ve freedivingu je hlava polovina výkonu. Ujal se mě tedy na část přípravy Michal a Martin si mě převzal hned po vynoření zlaté Káti. Byl jsem zrovna pod vodou, v poslední přípravné statice, když slyším Martina: "deme na to bejby". V "bezvědomí" mě převezl z warmup zony do závodní, tři minuty do zanoření, dvě, minuta - nádech, výdech a dva "výplachy", třicet vteřin, patnáct - poslední "normální" nádech a výdech, finální nádech a začínám packovat - trvá mi to cca 22 vteřin. Zanoření a prázdná hlava. Nic, žádné pocity, relax, hlava bez těla, poslouchám hučení bazénu, občas otevřu oči a vidím, že mě Zajko zase nechal odplout. Hlásí mi tři minuty a já si říkám: "... tvl, ještě 5 minut" - ale co, cejtím se dobře, tak hlavně do hlavy nepouštět nic, co tam nepatří.

 

Před sezonou jsem si dal za cíl dát v závodním ponoru 7:30+ a 7:40 by byla bomba. Ale po trénincích v posledních dnech jsem si myslel na lepší čas. Z výsledků minulých šampionátů, to bylo mezi časy 7:30 a 8:00 pěkně nabitý. S osmi minutama jste byli čtvrtí a se 7:30 jste vypadli z elitní desítky.

Čtvrtá, pátá minuta a vše v pohodě - dneska to půjde. Naposledy vnímám od Zajka 7:45 a pak už si jedu svoje. 7:54 vynořuju a trošičku se kroutím, ale rozdejchal jsem už horší. Bílá karta a nakonec parádní 5. místo a já myslím, že dobrý! Jo a je to nároďák.

Odpoledne mě čeká ještě endurance 8x50m a moc se mi nechce dřít a jet to naplno. Nakonec jsem to zaplaval za, pro mě pěkných, 6:41, 11. místo a v podstatě jako jeden z mála freediverů mezi finswimmery. Rychle vysvětlím rozdíl - já 50m plavu cca 38 vteřin finswimmer na pohodu 25 nebo i rychleji - sice nepotřebuji tolik dýchat, ale toho prostoru k zrychlení mají mnohem více. Takže je to další nároďák, ale čekáme na finswimera, který se do toho opře.

V pátek konečně zasloužené volno a pláž. Hrozná pláž, tady se fakt nic nedá dělat - vedro, písek pálí a moře mělký tak, že 100m od břehu máte vodu po kolena. Tak jsem si s Alesií pinknul línej tenis - byla o něco málo lepší, ale já jsem zase hrál s tou zlomenou rukou v sádře.

Sobota a poslední naše disciplína - dynamika s ploutví. Už se opravdu nechtělo - taky proto, že za poslední měsíc jsem dynamice moc nedal, ale do hlavy jsem si dal, že otočím 150 a pod vodou poznám značku na 165m. K tomu jsem se upřel a nakonec by to šlo i dál, ale už jsem byl naprogramovaný a vylezl jsem na 166m - 22.místo.

Večer nás čekala party. Odvezli nás na diskotéku do města - zřejmě nějakou vyhlášenou. První drink zdarma a další za 8 éček - dal jsem si třetinku piva - věděli jste, že se malý pivo dá cucat hodinu? No a nehráli špatně, ale freediveři jsou většinou matky a otcové od rodin, tak už tak nepařej a raději by si popovídali - to ale nešlo. A pak přišli lidi z města - všichni v ruce žváro a podle mě školou povinní. Odjeli jsem prvním autobusem a doma si dali si rum dona Šura.

Bazénová sezóna skončila a já jsem spokojený. 7 startů a všechny bílé. Všechny starty jsem si udělal závodní osobáčky. Dvakrát jsem posunul národní rekord ve statice a k tomu 8x50. No a navrch 5. místo na MS. Přesto do příští sezóny půjdu s mnohem vyššími ambicemi - hlavně tedy v dynamice - do roka a do dne budu plavat o 50 m víc.

Na závěr musím poděkovat všem co mi nějakým způsobem pomáhali a radili. Hlavně pak Svazu českých potápěčů za podporu v místě závodů a stejně tak AIDA Czech republic, Seamasteru v Teplicích za materiální support, Petrovi a Monice Dlouhý za finanční podporu, sklárně AGC, za neocenitelné rady starému matadorovi Michalu Rišianovi, svému buddymu Lukáši Matějovskému a svému kouči Martinu Zajacovi, opět za rady, postřehy a vedení při výkonech, mentální support Mírovi Nečasovi, panu řediteli Aquacentra v Teplicích, včetně celého ansámblu, mému výbornému masérovi Honzovi Vondrákovi, Mikeovi Marešovi, že mi dal do kupy záda, Janě Šimonové, že mi dala do kupy zlomenou ruku ... ty brďo, vás je, to jsem musel na někoho ještě zapomenout ... tak díky i všem těm, kteří mě podporovali na dálku, po telefonu nebo ve zprávách ... vážím si toho díky a zase se někde ukážu a dám vědět ...

Please reload

Nedávné příspěvky

Please reload

This site was designed with the
.com
website builder. Create your website today.
Start Now